fbpx

Pohádka o bezinkové marmeládě…nebo O nezodpovědné mamince?

Letos v létě jsem poprvé v životě zavařovala. Proč Vám o tom píšu na blog o bezpečnosti s dětmi?

Poslechněte si pohádku…

Byla jednou jedna maminka, která měla moc ráda borůvky, ostružiny, maliny…prostě všechny lesní plody. Ráda také chodila do lesa nebo na louku sbírat bylinky, ze kterých si pak ráda dělala léčivé čaje.
Občas s sebou brávala i své dvě děti.


Když už byly děti starší, mohly si také trhat do pusinky výborné šťavnaté maliny a ostružiny. Mohly trhat do hrnečku a potom si sednout a v klidu si ovoce spapat, ale protože hrneček velmi často vyklopily dříve, než z něj stihly všechno spapat, radši trhaly rovnou do bříška.


Jednoho krásného letního odpoledne, když byla maminka se svojí dvouletou holčičkou Belinkou na procházce, objevily krásné místečko, kde rostly maliny a ostružiny, kam se jen podíváš. Zlatý důl pro jejich chuťové buňky.


Maminka hned začala sbírat a papat a sbírat a papat a úplně zapomněla obhlédnout okolí, jestli v tomto zlatém dole neroste i něco, co se papat nesmí a přesně ukázat Belince, co papat může a co ne.
Belinka také začala papat a papat a papat, jako její maminka.


Najednou se maminka otočí a vidí, že Belinka papá i nějaké neznámé černé kuličky.

Maminku polilo horko, vyklopila košík s nasbíranými ostružinami, utrhla větvičku s černými kuličkami a lístečky, co Belinka papala, popadla Belinku do náručí a utíkala s ní do chalupy.


Už z dálky volala na tatínka, ať přinese atlas rostlin a hledá číslo na toxikologii.


Naštěstí na chalupě byla i teta, která zná hodně rostlinek a poznala, že přinesená větvička je černý bez, který není jedovatý, ba naopak, je moc dobrý a zdravý.


Když se maminka uklidnila, vzala si z chalupy větší košík a vydala se na ono místo zpátky. Večer se vrátila s plným košem nejen ostružin, ale i bezinek.
A protože jí bezinky zachutnaly, rozhodla se tuto situaci vzít jako výzvu a zavařit ve 30 letech svoje první marmelády v životě.
Inu, všechno je jednou poprvé.

Chcete vědět, jak to bylo dál?


Natrhat trsy bezinek bylo celkem rychlé. Nicméně maminka celý další den otrhávala kuličky a vařila marmeládu. Marmeláda byla převýborná, akorát měla zrníčka. To může být pro někoho výhoda, pro někoho ne. Tak se maminka rozhodla, že druhá várka marmelád bude bez zrníček. A trsy bezinek naházela do odšťavňovače, udělala šťávu a tu zavařila. Myslela si, že když do toho dá více zahušťovače, že šťáva zhoustne a bude marmeláda.
Inu, chybami se člověk učí. Takže máme jednu várku marmelády a druhou šťávy.


Jaké je z toho ponaučení?


Pro recepty na zavařování si raději zajděte k babičce :,)

  • 1. Naučte děti, že ne všechny dužnaté bobulky, houby a rostlinky, co najdou v přírodě, jsou pro lidi jedlé.
  • 2. Pokud jste s dětmi na sběru v přírodě, obhlídněte okolí, zda se na daném místě nenachází i něco nejedlého.
  • 3. Ukažte dětem, co mohou papat.


Pokud se stane, že někdo sní něco jedovatého, či co neznáte:

  • 1. Zkuste zjistit, kolik toho dotyčný přibližně snědl.
  • 2. Utrhněte si co nejpřesnější vzorek.
  • 3. Pokud rostlinu neznáte, zkuste nejdříve a co nejrychleji zjistit, o jaký druh se jedná. Třeba zjistíte, že je to nakonec léčivá bylina :,)
  • 4. Pokud zjistíte, že jde o jedovatou látku, volejte toxikologické středisko, nebo záchrannou službu a nechte se přepojit na toxikologii.
  • 5. Nahlašte jméno a věk osoby, pozřenou látku, přibližné množství, tělesnou hmotnost pacienta a případné dosud známé alergie.
  • 6. Odborníci na toxikologické lince vyhodnotí, jak máte postupovat dále.

Pokud vyhodnotí, že není nutné volat záchrannou službu, mohou Vám doporučit vyvolat zvracení, či pozřít velké množství černého uhlí.


Proto vozte v cestovní lékárničce několik krabiček černého uhlí a na zadní straně (nabitého!) mobilu mějte napsané číslo na toxikologii a záchrannou službu.


Tento příběh je dnes už zábavná rodinná letní historka, nicméně když jsem běžela s Belou z lesa, tak jsem se nesmála, spíš klepala a brečela.

Už teď – dopředu – Vám přeji, ať si dary přírody užíváte a nemusíte řešit nic s toxikologickým střediskem!

Jsem architektka, matka a žena lékaře. Cítím, že mým posláním je propojit tyto tři obory a ukazovat rodičům, jak si dle zásad fungováni prostoru uzpůsobit bydlení a způsob života tak, aby se všichni členové domácnosti cítili pohodlně a bezpečně a měli možnost seberealizace. Můj příběh si přečtěte zde >>
Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.